BLOG-památník zalesnění
Osm kilometrů severozápadně od Milevska, na malém pahorku a 513 m n. m., uprostřed Sobědražského lesa, stojí památník zalesnění. V roce 1927 jej nechal na tomto místě postavit majitel panství Tochovice a tehdejší prezident české zemské zemědělské rady Dr. Bedřich Schwarzenberg. Jelikož jeho bratr Karel IV. Schwarzenberg, majitel orlického panství, pod které Sobědražský les spadal, byl již po smrti. Stejně tak i jeno synovec Karel V. zemřel, zastával funkci hlavy schwarzenberské sekundogenitury mladý, teprve 16letý, Karel VI. Proto se pravděpodobně o chod orlického panství v roce 1927 staral právě Dr. Bedřich Schwarzenberg.
Text na památníku nám osvětluje důvod jeho výstavby: "Ke trvalé památce všech, kteří přispěli ke znovuzalesnění těchto, žírem mniškovým v létech 1918–1922 zpustošených ploch, věnuje tuto vděčnou vzpomínku vzorně vykonané práce v roce 1927 Dr. Bedřich Schwarzenberg." Jednalo se o největší kalamitu, která v letech 1917–1927 způsobila velké škody na lesních porostech, odhadem bylo tehdy nutné odtěžit v našich zemích asi 20 milionů m3 dřeva na ploše 600 tisíc hektarů. Příčinou byla housenka nočního motýla Bekyně mnišky, která se živí okusem jehlic zejména smrku, borovice, jedle a modřínu. Jedna housenka může poškodit až tisíce jehlic během svého vývoje, ale ještě větší počet žírem poškozených jehlic opadá. Při ztrátě více jak 70 % jehlic smrkový strom hyne, borovice při 90 %. Tento druh poškození
může vážně oslabit stromy a vést k jejich úhynu, zejména pokud se jedná o masivní útok a stromy ztratí výraznou část svých jehlic. Takový výrazný úbytek jehlic dřeviny výrazně oslabuje. Jsou náchylnější k dalším chorobám či škůdcům a často nakonec hynou. České jméno tohoto druhu motýla je odvozeno od nenápadného zbarvení dospělých. Bekyně byly ve středověku ženskými členkami náboženské odnože římskokatolické církve a druhový název mniška je odvozen od mužského ekvivalentu mnich.
JUDr. Bedřich ze Schwarzenbergu
(český šlechtic a poslanec)
* 30. října 1862 v Orlíku nad Vltavou
ⴕ 2. října 1936 v Tochovicích (73 let)
otec: kníže Karel III. ze Schwarzenbergu (*1824 ⴕ1904)
matka: Vilemína, roz. princezna z Oettingen-Wallersteinu (*1883 ⴕ1910)
manželka: hraběnka Kristina Schönbornová
(*1872 ⴕ1918), dcera českého zemského poslance
a velkostatkáře Karla Bedřicha Schönborna
svatba: 2. července 1890 v Praze
děti: neměl
Bedřich Schwarzenberg byl mladším synem knížete Karla III. ze Schwarzenbergu. Vystudoval nejprve akademické gymnázium v Praze a poté práva na Karlově univerzitě, kde získal v roce 1887 titul doktora práv. Jeho první působiště bylo v Mirovicích, kde se stal okresním starostou. Od roku 1889 byl okresním starostou v Milevsku, kde je uváděn i roku 1911, a později byl okresním starostou v Písku. V Písku působil i na lesnické škole, od roku 1887 byl členem jejího kuratoria a od roku 1920 jeho předsedou. Byl i starostou Národní jednoty pošumavské. Od roku 1893 působil dlouhá léta v Českém Drobné památky na Milevsku 331 zemském sněmu. O dva roky později byl zvolen do Říšské rady a v roce 1907 jmenován členem
Panské sněmovny (horní komora Říšské rady). Byl členem mnoha dalších organizací a velkým vlastencem. Roku 1935 dokonce odmítl kandidaturu na prezidenta republiky. Po smrti svého otce roku 1904 zdědil statek v Tochovicích, kam se přestěhoval a dále zde hospodařil. Patřil k dobrodincům, kteří podporovali místní obyvatelstvo. Během požáru ve Velké roku 1911 byl okresním starostou v Milevsku. Pohořelým daroval částku 500 K. Roku 1893 byl i se svou ženou čestným hostem na slavnosti obnovení bohoslužeb v kapli ve Velké.
Pokud máš nějaké další informace či poznámky k tomuto článku, neváhej a napiš na email pelich.martin@volny.cz
Copyright © Martin Pelich.
All photographs on this page are © Martin Pelich and may not be reproduced in any form without expressed written permission.
All rights reserved.